metterm

Meteorologická terminologie využívaná v předpovědi počasí

Předpověď počasí vyjadřuje budoucí stav povětrnostních podmínek. Je vypracovaná na základě aplikací meteorologických poznatků, mezi které patří zejména přízemní pozorování a měření, údaje z vyšších vrstev atmosféry, družicová a radarová měření, výstupy z matematických modelů, statistické údaje apod. S pomocí moderní výpočetní techniky a na základě těchto poznatků, vlastní zkušenosti a intuice, meteorolog - synoptik vytváří představu o budoucím vývoji počasí.

Počasí je stav atmosféry charakterizovaný souhrnem hodnot všech meteorologických prvků a atmosférickými jevy v určitém místě a čase.

Jevy atmosférické je označení pro všechny jevy v atmosféře nebo na zemském povrchu, které jsou pozorovány na meteorologických stanicích a v jejich okolí.

Pravděpodobnost jevů je míra splnitelnosti předpovědi určitého jevu. Uvádí se v procentech a používá se hlavně ve speciálních a bodových předpovědích.

Nebezpečné jevy jsou všechny meteorologické jevy, který mohou mít za následek vznik jakéhokoliv nebezpečí s důsledkem materiálních škod, újmy na zdraví nebo i života. Sem patří : silné (vydatné, dlouhotrvající, přívalové) srážky, silná námraza, náledí, krupobití, vysoká sněhové pokrývka, sněhové jazyky (závěje), rychlé tání sněhu, dlouhotrvající sucha, silný (nárazový) vítr, smogová situace. Kritéria pro jednotlivé jevy se posuzují dle aktuální a předpokládané budoucí situace.

Výstražná informace je informace, která má za úkol upozornit na výskyt nebezpečného povětrnostního jevu.

Vývoj synoptické situace znamená předpokládaný vývoj frontálních a termobarických útvarů a vzduchových hmot nad určitou velkou geografickou oblastí. Jedná se o popis předpokládaného vývoje synoptické situace, ke které se meteorolog přiklání.

Inverzní situace je synoptická situace, při které změny teploty s výškou v dané vrstvě atmosféry mají opačný než obvyklý průběh, tedy kdy teplota vzduchu s nadmořskou výškou vzrůstá.

Předpovědí regionálního rozložení jednotlivých meteorologických prvků v ČR se chápe jejich rozložení dle geografického rozdělení ČR ( na severovýchodě území, v jižní polovině území, na ČM vrchovině …), nebo dle politického rozdělení ČR (v Karlovarském kraji apod., na Moravě a ve Slezsku ….).

Dělení meteorologických prvků dle nadmořské výšky vychází z převládajících nadmořských výšek v ČR. Pokud není možno specifikovat předpovídané meteorologické jevy dle konkrétní nadmořské výšky, pak se používá následující dělení:

Nižší polohy do 400 m n.m.
Střední polohy od 400 do 600 m n.m.
Vyšší polohy od 600 do 800 m n.m.
Horské polohy od 800 m n.m.

Předpovědí časového rozložení jednotlivých meteorologických prvků znamená jejich rozložení po dnech nebo části dne – v noci, ráno, přes den, k večeru atd. (příklad: ráno místy mlhy; upozornění: během noci na sobotu očekáváme vydatné srážky apod.).

Plošná četnost meteorologických jevů v sobě zahrnuje dvě základní kritéria rozdělení a to podle procenta plochy, nebo podle procenta počtu stanic na území, kde se jev očekává. Tato dvě kritéria jsou často považována za rovnocenná.

Bez specifikace (např.: ..se sněžením, respektive občas déšť..) - jev se očekává na více než 70% plochy území.
Na většině území - jev nastane na více než 50% plochy území.
Místy - jev se vyskytne na 30 až 69% plochy území.
Ojediněle - jev se vyskytne na 5 až 29% plochy území.
Bez jevů - jev se nevyskytne nebo vyskytne nejvýše do 4% plochy území.

Oblačnost se v předpovědi vyjadřuje stupněm pokrytí oblohy oblačností, ale v některých případech se používá i procento astronomického slunečního svitu. Dle těchto kritérií rozlišujeme:

	Pokrytí oblohy oblačností v osminách	Astronomický svit v procentech
Jasno	0 - obloha bez oblačnosti	61 až 100
Skoro jasno	1 až 2 osminy pokrytí oblohy	61 až 100
Polojasno	3 až 4 osminy pokrytí oblohy	31 až 60
Oblačno	5 až 6 osminy pokrytí oblohy	11 až 30
Skoro zataženo	7 osmin pokrytí oblohy	0 až 10
Zataženo	8 osmin pokrytí oblohy	0 až 10

Kromě těchto názvů se v praxi používají i výrazy jako: většinou (zataženo, oblačno,...), proměnlivá, velká oblačnost apod. Zvláště v zimě se setkáváme s výrazy jako inverzní (nízká) oblačnost, což jsou oblaka podmíněná výškovou inverzí teploty vzduchu.

Srážky atmosférické jsou soustava vodních částic vzniklá kondenzací či sublimací vodní páry v ovzduší ve stavu kapalném (déšť, mrznoucí déšť, mrholení, mrznoucí mrholení) nebo tuhém ( sníh, sněhové krupky, sněhová zrna, krupky, zmrzlý déšť, kroupy a ledové jehličky) padající nebo vznášející se v atmosféře nebo zdvižená větrem z povrchu země nebo usazená na předmětech na zemi či ve volné atmosféře (rosa, jíní, námraza a ledovka). Dle doby trvání padajících srážek rozlišujeme:

Trvalé charakterizované delší dobou výskytu s víceméně stálou intenzitou velkoplošných srážek (sníh, déšť apod.)
Občasné - jedná se o opakovaný výskyt srážek, přičemž přestávky mezi jednotlivými srážkovými jevy jsou relativně dlouhé (řádově hodiny). Tento výraz se používá jak u velkoplošných tak i u konvektivních srážek (přeháňky).
Přeháňky - období vypadávání srážek je poměrně krátké (řádově minuty, v některých případech i desítky minut). Intenzita srážek a množství oblačnosti poměrně rychle kolísá a mezi jednotlivými přeháňkami dochází nezřídka i k vyjasnění.
Četné - tento výraz se používá zejména u přeháněk, které se opakují v poměrně krátkých intervalech (řadově desítek minut).
Bez specifikace (např. ... postupně zataženo s deštěm ...) - časově neurčená doba trvání a obvykle se používá při přechodu fronty.

Intenzita srážek je množství atmosférických srážek spadlých za jednotku času se vyjadřuje obvykle výškou vrstvy vody v mm za hodinu nebo výškou sněhu v cm za hodinu. Dle těchto kriterií rozlišujeme:

Intenzita	Deště (mm/hod)	Sněhu (cm/hod)
Velmi slabá	Neměřitelné množství	Jednotlivé vločky, které nepokrývají celý exponovaný povrh bez ohledu na délku trvání jevu.
Slabá	Od 0,1 do 2,5	Do 0,5 cm - neovlivňuje dohlednost
Mírná	Od 2,6 do 8	Od 0,6 do 4 - dohlednost již mírně zhoršená
Silná	Od 8 do 40	Více než 4 - dohlednost zhoršená již na 500m
Velmi silná	Více než 40	Krátkodobé intenzivní sněhové přeháňky - dohlednost zhoršená pod 500m

V předpovědích se obvykle setkáváme i s následujícími výrazy:

Ledovka - souvislá, zpravidla homogenní průhledná ledová usazenina s hladkým povrchem, která se tvoří zmrznutím přechlazených kapiček mrholení nebo kapek deště na předmětech, jejichž teplota je pod 0 st.C.
Náledí - ledová vrstva pokrývající zemi, která vzniká, jestliže nepřechlazené dešťové kapky nebo kapky mrholení zmrznou na zemi, nebo jestliže voda z roztátého sněhu znovu zmrzne.
Námraza - tvoří se rychlým zmrznutím přechlazených kapiček mlhy nebo oblaků za spolupůsobení sublimace a to především při teplotách v rozmezí od -1 do -10 st.C.
Mrznoucí déšť (mrznoucí mrholení) - kapky (kapičky) okamžitě mrznou po dopadu na zem nebo na povrch předmětů. Výsledkem je tvorba ledovky.
Sněhové jazyky (závěje) - akumulace sněhu na závětrné straně terénní nebo jiné překážky vytvořená zvířeným sněhem, při intenzivním, resp. dlouhotrvajícím sněžení a větru. Rozlišení obou pojmů závisí na plošném rozsahu a výši navátého sněhu. Jako hraniční kritérium se bere cca 25 cm výšky a 2 m šířky.

Teploty: Standardně se předpovídají teploty ve 2m nad povrchem země ve stupních Celsia. Pod pojmem minimální nebo maximální teploty se chápe 3 až 6 stupňové rozpětí nejnižších předpokládaných teplot za období od 19.00 do 7.00. hod. pro noční dobu, respektive nejvyšších předpokládaných teplot od 7.00 do 19.00 hod. pro denní dobu předpovědi. U velmi krátkodobé a krátkodobé předpovědi se poživa 3 až 4 stupňové rozpětí. V případě nutnosti rozšíření teplotního intervalu místně (..na jihozápadě území ) nebo počasově (..v místech s mlhou ..), se používá třetí hodnota ( až, kolem, do …) nebo se volí další teplotní rozpětí (..jinde od .. do ..). U střednědobé předpovědi je povoleno 5 a u dlouhodobé i 6 stupňové rozpětí. Vyskytne-li se v předpovědi pojem "kolem x stupňů" pak se rozumí interval teploty +-2 st.C od uvedené hodnoty.

Teplota v 1000m na horách je nejvyšší denní teplota (od 7.00 do 19.00 hod. pro den předpovědi) pro horské oblasti ležící v nadmořské výšce 1000 m nad mořem (nikoliv v 1000m volné atmosféry). Tato teplota je více než ostatní teplotní údaje orientační a proto se zpravidla uvádí slovem "kolem".

Vítr má tři hlavní charakteristiky - směr a rychlost a nárazy větru. Směr větru udává převládající směr odkud vane (severozápadní, jižní..). Rychlost větru se udává slovně a v m/s. Náraz větru se udává v m/s a v km/h. Náraz větru je krátkodobé zvýšení rychlosti větru. Za kritérium pro náraz větru se uznává převýšení průměru o 5 m/s po dobu alespoň 1s, avšak nejvýše 20 s. Nejnižší stanovená hranice nárazu větru je 12 m/s, avšak pro širokou veřejnost se udává až od hranice 15 m/s. Změnu směru nebo rychlosti větru lze charakterizovat slovy: měnit, stáčet, zesílí, zeslábne apod. Slovní vyjádření síly větru odpovídá rychlosti podle následující tabulky :

Beaufortova stupnice	Slovní vyjádření	Rychlost (km/h)	Rychlost (m/s)	Pro interval v předpovědi (m/s)	Doporučené intervaly pro použití v předpovědi (m/s)
0,1	Bezvětří (klidno)	0-5	0-1	0-1	-
2	Slabý vítr	5-10	1-3	1-4	1-3, 1-4, 2-4
3	Mírný vítr	10-20	3-6	2-7	2-5, 2-6, 3-6, 3-7, 4-7
4,5	Čerstvý vítr	20-35	6-10	4-12	4-8, 4-9, 5-8, 5-9, 5-10, 6-9, 6-10, 6-11, 7-10, 7-11, 7-12, 8-12
6	Silný vítr	35-55	10-15	8-17	8-13,9-13,9-14,10-14,10-15,11-15,11-16,12-16,12-17,13-17
7,8	Velmi silný vítr	55-75	15-21	13-23	po 5 od 13-18 do 18-23
9,10	Vichřice	75-110	21-30	19-32	po 5 od 19-24 do 27-32
11,12	Orkán	nad 110	nad 30	28-...	intervaly nad 28

Tlak vzduchu a tlaková tendence. Standardně se používá tlak vzduchu přepočtený na hladinu moře v hektopaskalech (hPa). V závislosti na velikosti změny tlaku vzduchu během času rozlišujeme několik kategorií tlakových tendencí:

Setrvalý stav - tlak vzduchu se v průběhu předpovědního období nebude měnit.
Slabý pokles/vzestup - tlak vzduchu se v průběhu předpovědního období bude měnit maximálně o 1 hPa/3 hodin.
Mírný pokles/vzestup - tlak vzduchu se v průběhu předpovědního období bude měnit v rozmezí od 1,1 do 3 hPa/3 hodin.
Silný pokles/vzestup - tlak vzduchu se v průběhu předpovědního období bude měnit o více než 3 hPa/3 hodin.

Rozptylové podmínky jsou meteorologické podmínky pro rozptyl znečišťujících látek v ovzduší. Závisí zejména na proudění vzduchu, a to v horizontálním i vertikálním směru. Jsou definovány 3 druhy:

Dobré - ve výšce do 1000 až 1500 m nad terénem se nevyskytuje zádržná vrstva, která by omezovala rozptyl škodlivin.V případě výškové zádržné vrstvě závisí i na rychlosti větru pod spodní hranicí zádržné vrstvy.
Mírně nepříznivé - vyskytuje se zádržná vrstva, která v závislosti na rychlosti větru omezuje možnost rozptylu škodlivin, ale nesplňuje parametry nepříznivých ani dobrých rozptylových podmínek.
Nepříznivé - stav, kdy rozptyl příměsí v atmosféře je téměř znemožněn a který v oblasti se zdroji znečištění dává předpoklad k déletrvajícímu významnému překročení imisních limitů. Tento stav rozptylových podmínek nastává, když je mohutná zádržná vrstva ve výšce do 1000m nad terénem v kombinaci se slabým nebo žádným prouděním.

Upozornění : tento text nepředstavuje meteorologický slovník ale má za úkol přiblížit a vyjasnit některé meteorologické termíny běžně používané v předpovědích počasí vydávaných ČHMÚ.

Stránky oddělení meteorologických předpovědí připravuje: sandev@chmi.cz

návrat na hlavní stránku oddělení meteorologických předpovědí

návrat na hlavní stránku Centrálního Předpovědního Pracoviště (CPP)

návrat na hlavní stránku ČHMÚ